P1070784.JPG
Můžeš mě znát pod jmény Kerberos, Cháron, Fobos, Jean Jacques Juabel či Ravena. Zde mi říkej Daemone. Daemon je mým rádcem na tomto pozemském světě, je to mé spirituální, zvířecí Já.
Vítej poutníče putující cestami internetovými.
Zde nenajdeš ničeho jiného, nežli tvorbu mé pokřivené mysli.
Nic víc, nic míň.
Jestliže nemáš zájmu čísti tvorbu mou, opusť tyto stránky, nebo si vážně poškodíš mozek
A komu se to nelíbí, nechť mi brejle políbí...
wkvdy-71371.jpg


Mimo smysl, logiku i verš...
Hofmannův vynález
Hofmannův vynález pohnul světem
Lékárníků a nosorožců
Létajících mlýnů
Mlejících soustruhy světa
A transformujících je
Na malé
Zarputilé
Diktátory
Znevažující Desatero, které stejně
Přinesl z jakési Hory
Jakýsi človíček
Který stejně využil účinků Hofmannovy medicíny
V čisté
Naturované
Přírodní formě
A uložil je do zkumavky
A zatavil vroucím lihem
Nebeského soucitu
Ale v podstatě
To stejně po celý svůj život
Popíral!
 
Odpusťte, ale nejsem ji schopen pojmenovat
Až k oblakům vzlétnu, k oblakům
Tak, jako Ježíš za tisíc let
Pak chrámy
Nevěřících
V křížové tažení Dámy
Matky Luny
Vzplanou plamenem vodních toků věkovitého stromu
A koruny plné
Zlynčovaných z cesty daleké
Smrti v modrém plášti oparu
Kde sesuvy šlehů slunečních erupcí
Vyložených kartami Tarotu
Tak vysoko
Ku pravému úhlu
Překřížených trámů
Mučednického domu
Kde věčně odpočívat
Budu do zítřka
Než mě propustí zpět
Na kolbiště
Popravčího cechu
 
Rozmary s lysohlávkami
Příprava osmahnutí
Syrových kuřat v nitru skořápky
A hub z Lysé Hlavy
Se ke konci pomalu chýlí
Pak hotovo vše z kotle
V koryto nasypáno bude
Pozřením však svět se otevře
Kapalného vesmíru
Dračích tlam
Vodních sluncí
A hadích výšivek takových ornamentů
Tvarů silikonových nálevek
Na nočních stolcích
Spáčů snu upředeného z podhoubí
Cukrové vaty
Probodené špejlí struny jařma
A vysoukané ze snovací části
Pozadí pavoučí rodinky
Která se snaží zachovat
Svět pro příští generaci
Lysých Hlav
 
Nesjezdný sníh sjet
Na sklonku parného léta
Když duby jíní shazují
Vykvetou šištice bobulných plodů
A odér jejich
Rozproudí staré vichry
Podzimních radovánek
A na saně nasednou
Děti urozených měšťanů
Kteří si ani nevšimli
Že to, na čem jejich děti ujíždí
Není led, není sníh
Stejně, jako jejich rodiče
Ujíždějí na něčem docela jiném
Na něčem
Po čem prahnou
Jejich smysly
Na něčem
Co se prodává v malých
Převážně igelitových
Sáčcích
A i když to sníh připomíná
Nedá se na tom
Sáňkovat
 
Problémy na cestě
Dávka večerní nádržky
Zase otevírá
Oči a studnice fantazijního snění
Kdy na skvělých dracích
Látají psi
S kočičími hlavami
A kdy i ty nejstydlivější hadí ženy
Začnou poodhalovat to
Co dlouhé hodiny nebylo viděno
A ve sklenicích vykvetou větrné růže
A zelené krokusy
A modří sloni
A bílé myšky
Způsobí šok v tremensním deliriu
Pak jejich křik utichne
Utichne a už se nevrátí
Pak zoufalá a třesoucí se ruka
Vztáhne prsty k nebesům
Když do ní už podruhé za večer
Vjíždí jehla s další dávkou
Kterou už použili desítky
Bytostí před tím
 
Uctívání nenávistí
Když mrtví milovat nemohou
Mohou i nenávidět?
Proč je tedy uctívat?
Proč je tedy ctíme?
Proč se k nim modlit, jestliže k nám nic necítí?
Jak si myslíte, že soudí o nás?
Myslí si, že je milujeme?
Myslí, že je nenávidíme?
Co je lež?
A co pravdou bylo?
Milovat máme svoje bližní
A při tom nenávidíme své předky
Milujeme své předky a ubližujeme bližním
Ubližujeme předkům a milujeme své bližní
Když láska, tak za hrob
Když nenávist, tak z celého srdce
Nenávist až za hrob a láska z celého srdce
 
Sladká eskapáda
Jdi do obchodu
Příteli
Nebo ke stánku, do cukrárny
To je fuk
Nech si naplnit sáček bonbony
A užívej si každý z nich
Jako by byl poslední
Protože, až půjdeš přes přechod
Může se stát, že se vymkne řízení
Nebudeš dobře vidět
Zahvízdají gumy
Zaskřípou těžké tóny brzd
A řidič toho mlékárenského cirkusu
Ten řidič
Věděla jeho matka, že v lůnu nosila nechtěného vraha?
Ten řidič
Bude jistě zaskočen
A po zemi se budou kutálet duhové bonbony
Sáček bude prázdný
A to všechno, protože
Život je jako bonboniéra - nikdy nevíš, co ochutnáš...
 
Věren
Nevěř snílkům
Těm slibovačům hvězdných drah
Neohýbej se ke květu
Když jeho silice je chladný vrah
Nezavírej okno
Když žiješ jeho vzduchem
Neodvracej se zády
Tam za tebou byl ti někdo přítelem
Chladná bývají letní rána samoty
Kam se podíváš, ozývá se parné ticho
Hvězdy mlčí
Když Slunce, ten žhavý kruh
Vystrnadilo je a vládu Luně vzalo
Však jako přítel věrný
Střídá se nenásilně
Tak
I TY buď
Věren známým
Přátelům svým
Podrž jich a oni podrží pak tebe
 
Noční mihotání
Tamhle v rohu škorpión
Tu zas tarantule bledá
Sýček pěje svou chorou sonátu
A na vše hledí Měsíc s harémem hvězd
A chichotá se
A pohrává si s větrem
A sfoukává louče
A staví se stranou
A směje se
Pak, když vyleze poslední noční tvor
Spatří to dění
Raději usne opět
By neviděl
Že za pár hodin jeho spánku
Se z hvozdu
Stal
Rozlehlý
Zdobený
Hřbitov

11. 3. 2014
Neznám příčinu tvé bídy
Ani zdroje tvého žalu
Však uznej – má to smysl?
Za starých dob padlo k zemi spoustu lidí
Padli. Ani necekli
Nepohnuli brvou
Ani nestihli mrknout okem
Prostě se to stalo
Byli tu další – měli hlad a mor jako
Takovou menší prémii
I souchotě a nehty jim slezly
Takže…nač tolik slz? Nač ty stehy?
Za mořem i dnes
Lidé
Umírají hladem a nemoci je kosí
Za horami zas pokládají miny, jakožto mírový akt
Houby, žádný mír
Jméno světa je Válka
Když tančí Smrti do rytmu
A Mor jí na flétnu hraje
Hlad doprovází kvikem
A co ty?
Stále fňukáš?
Kvůli odřenému kolenu?

 

 

Co je lepší v mojí tvorbě?

Poezie (21 | 87%)
Próza (3 | 13%)

Jaký literární druh preferuješ při čtení?

Poezii (15 | 52%)
Prózu (10 | 34%)
Drama (4 | 14%)
Opište prosím kontrolní kód "5609"
Nikdo netvrdí, že se jednotlivé části nemohou rozšiřovat - stále mě napadají nové a nové nápady, které mohou zapadnout do jednotlivých sekcí. (Toto se jistě nevztahuje na Staré šuple - to by byla blbost...)
Dokonce nepopírám možnost vzniku plně nových sbírek...
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one